Jaké jsou výhody a nevýhody pružné pracovní doby?

Pojem pružná pracovní doba se používá pro takové rozvržení pracovní doby, kdy je určen přesný čas, ve který je nutné být na pracovišti a určitá část je volitelná - zaměstnanec si tedy může sám zvolit začátek a konec. Samozřejmě, ani tato úmluva není vhodn

Pojem pružná pracovní doba se používá pro takové rozvržení pracovní doby, kdy je určen přesný čas, ve který je nutné být na pracovišti a určitá část je volitelná - zaměstnanec si tedy může sám zvolit začátek a konec. Samozřejmě, ani tato úmluva není vhodná pro všechny pracovní pozice. A nejsou-li správně domluvená pravidla, může způsobit více škody než užitku... 

Například recepční si těžko může usmyslet, že bude v práci v jedenáct večer, pokud je otevírací doba zařízení od osmi do pěti. Naopak velké výhody může mít pro administrativní či IT pozice, ale i manuálně pracující. Zaměstnavatel si tak sám může určit čas, kdy je potřeba, aby celý tým byl na pracovišti a kolegové se tak mohli spolehnout, že jej zde najdou pro osobní konzultace, porady, pro péči o klienty atp. Zaměstnanec určitě spatří výhody zejména v tom, že si například ve dvě odpoledne může zaběhnout vyřídit úřady nebo pro dítě do školky a vrátit se později nebo chybějící hodiny odpracovat jiný den.

Celé to vypadá poměrně lákavě a bezproblémově, pro obě strany. Samozřejmě, pokud se vše správně eviduje a zaznamenává a není tak důvod ke křivdě na žádné ze stran. Pokud zaměstnavatel zaměstnanci důvěřuje, je to naprosto jednoduché a v docházkovém systému Alveno stačí zadávat klasicky pevnou pracovní dobu (např. 8:00-16:30). Je to vlastně takový regulovaný home-office.

Ale jako se vším, a jak už je zmíněno výše, i pružná pracovní doba je založena zejména na důvěře a znalosti principů. Zde přinášíme dva příklady,kdy může být pružná pracovní doba předmětem sporu. Je na místě si je předem ujasnit, abyste se vyhnuli zbytečným nedorozuměním. A pokud k nim dochází opakovaně, je možná na místě, si zjednodušit život a domluvit se na klasické pevné pracovní době, kde je vše jasně dané.

"Byl jsem od doktora."

Řekněme, že rozvržení pracovní doby je následující: 10-13 je základní pracovní doba a volitelná je 6-10 a 13-18 hodin. Zaměstnanec jde k lékaři a nezbytně nutná doba s tím spojená je 8-11. Náhrada mzdy se tedy počítá jen za dobu 10-11 hodin, tedy v čase, kdy je pevně nastavená pracovní doba. Zbytek by si měl zaměstnanec nadpracovat v rámci volitelných hodin. Ovšem zde vzniká dost často velké nepochopení a poměrně dost sporů, protože zaměstnanci očekávají, že jim bude nahrazena celá doba, kterou u lékaře byli. 

"Jdu na pohřeb."

Ze zákona vyplývá, že zaměstnanec má nárok na jeden den volna,pokud se jedná o pohřeb rodinného příslušníka. I zde se dá dívat na věc dvěma úhly pohledu. Vycházejme ze stejného nastavení pracovní doby, jako u příkladu výše. Zaměstnavatel by mohl zaměstnanci nahradit jen pevnou pracovní dobu, tedy 10-13 a zbytek chybějících hodin do denního považovat za volitelné, tedy že si je zaměstnanec nadpracuje v jiné dny. Ovšem, předpokládáme, že k těmto situacím nedochází a je přihlédnuto k povaze události.

A jak to máte ve firmě vy?  

Zalíbil se vám systém Alveno?
Chtěli byste si vyzkoušet na vlastní kůži, jak vám může pomoci?