Kdysi to bývalo tak, že při nástupu do zaměstnání každý nejdříve ze všeho vyrazil obcházet čekárny u lékaře. Bez oficiálního razítka, které by stvrzovalo, že je zaměstnanec po zdravotní stránce schopen nastoupit do práce, si firma ani lidé neškrtli.
To se v posledních letech pro velkou část zaměstnanců změnilo. Před prvními dny v práci už mnozí lékaře vůbec vyhledávat nemusí. Neznamená to ovšem, že by se firmy obešly bez tzv. pracovnělékařských prohlídek celkově.
Za zdravotníky musí totiž zaměstnavatel své lidi vyslat hned v pěti různých případech:
- Na vstupní prohlídku
- Na periodickou prohlídku
- Na mimořádnou prohlídku
- Na výstupní prohlídku
- Na následnou prohlídku
U většiny z těchto prohlídek platí, že je firma povinna umožnit jejich absolvování, a to i v pracovní době, a zároveň hradí veškeré náklady. Existují ale i výjimky; a jednu si dnes přiblížíme.
Co je následná lékařská prohlídka a kdy ji musí zaměstnavatel zajistit?
V tomto článku pod drobnohledem nahlédneme na tzv. lékařské prohlídky po skončení rizikové práce, neboli prohlídky následné. Jde o jednu z nejméně známých a rozšířených pracovnělékařských prohlídek celkově.
Následná prohlídka se týká pouze bývalých zaměstnanců, kteří pracovali v rizikovém prostředí. Provádí se na základě zákona nebo pokynu krajské hygienické stanice, nikoli z iniciativy firmy či zaměstnance.
Co tedy personalistu v praxi čeká, pokud na následnou prohlídku narazí?
Kdy může k takové situaci dojít? A jaké povinnosti z toho pro zaměstnavatele plynou?
Jak se změnily vstupní prohlídky v roce 2025 a na co si dát pozor
Spolehlivě nejrozšířenější a nejčastější z pracovnělékařských prohlídek je ta tzv. vstupní.
Dělá se, když personalista pošle zaměstnance k lékaři, aby mu před nástupem do práce potvrdil, že je způsobilý k jejímu výkonu. A v roce 2025 doznala velkých změn. Čeho se týkaly a jak v současnosti prohlídka probíhá zjistíte v článku o vstupních prohlídkách.
Kdo nařizuje následnou lékařskou prohlídku a kdy zasahuje hygiena?
Nejdřív to nejzvláštnější:
Na následnou prohlídku se zaměstnanec nehlásí sám, ani ho na ni z vlastního rozhodnutí neposílá jeho firma. Koná se totiž jenom v zákonem vymezených situacích anebo když vydá zvláštní pokyn orgán veřejného zdraví, konkrétně krajská hygienická stanice.
Kontakt na tu vaši najdete na tomto seznamu od Ministerstva zdravotnictví.
Koho se týká následná lékařská prohlídka a které profese patří mezi rizikové
A rovnou druhá mimořádnost:
Následná prohlídka se jako jediná nikdy netýká zaměstnanců v tom pravém slova smyslu. Půjdou na ni totiž pouze osoby, které ve firmě pracovaly na nějaké pozici, na které už skončily. Proto se jí také říká následná. Ale ani z bývalých zaměstnanců na ni zdaleka nemusíte posílat všechny.
Týká se především lidí, kteří dlouhodobě pracovali v tzv. zdravotně rizikovém prostředí. Tedy někde, kde hrozí skutečně velké nebezpečí trvalých následků.
Pravidla pro pracovnělékařské služby, kam patří právě následná prohlídka, stanoví především zákon č. 373/2011 Sb. Měnil se v roce 2025.
Pro personalisty bude ovšem důležitější vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách. Ta určuje přesné podmínky, kdy k následné prohlídce musí dojít. A také v ní najdete časové lhůty, kdy na prohlídku půjdou různé skupiny zaměstnanců.
Poslední velký zákon, který obecné poskytování zdravotních služeb a vyšetření, včetně pracovnělékařských kontrol, upravuje, je pak zákon č. 372/2011 Sb.
Jak postupovat při následné lékařské prohlídce: Povinnosti personalisty krok za krokem
Jaké úkoly před personalistou stojí, pokud se dozví, že některého ex-zaměstnance čeká následná prohlídka?
Postup bude v zásadě stejný u „obyčejných“ následných prohlídek, které se dělají při naplnění zákonných podmínek, i u těch, které si hygiena objednává zvlášť. Firma řeší hlavně předávání informací:
Postup krok za krokem:
- Informace pro spolupracujícího lékaře: Zaměstnavatel musí ze zákona dát o plánované prohlídce vědět lékaři. Toho proto firma informuje jako prvního. Do ordinace zašlete přímo kopii nařízení od hygieny.
- Informace pro samotného zaměstnance: Pokud na něho HR už nemá kontakt, postačí, když výzvu doručí na adresu trvalého bydliště.
- Informace pro hygienu: Lékař ani pacient s úřadem komunikovat nemusí. Potvrzení nebo dokument posílá zaměstnavatel.
Na co si dát pozor při následné prohlídce: Časté chyby a kdo ji platí
Na rozdíl od většiny dalších prohlídek lékař u těch následných nemusí vyhotovit posudek. Stačí, když pacient (a hygiena) obdrží potvrzení, že je všechno v pořádku.
A najdeme ještě jednu odlišnost. Následné prohlídky jsou jediné, které nemusí hradit zaměstnavatel. Platí se totiž ze zdravotního pojištění.
Jak často se provádějí následné lékařské prohlídky a jaké lhůty stanoví zákon?
Po jaké době se na následné prohlídky chodí? To je různé. Načasování prohlídek, ale i jejich celková četnost se totiž odvíjí od typu rizik, které na zaměstnance působily, a jejich možných následků. Dává to logiku. Zatímco některé hlídané problémy, jako je rakovina nebo parkinson, mohou skrytě bujet roky, než se projeví, jiné jako tuberkulóza se na rentgenu ukáží už za 6 měsíců.
Přesné lhůty i intervaly určuje vyhláška 79/2013 Sb.
Nejlepší léčba je prevence: Jaké má personalista další možnosti?
Zajímají vás příčiny, nejenom následky? Nebo chcete zdraví zaměstnanců podpořit něčím navíc? Dnešní doba personalistům nabízí pestrou paletu možností. V největších firmách si letos například hodně hlídají wellness a wellbeing. Velkým tématem ovšem pro rok 2025 zůstává také boj s burnoutem, neboli syndromem vyhoření.
Ať už zvolíte jakýkoli přístup, platí jedno: zdravý zaměstnanec je vždy tou nejlepší investicí.
Nejčastější dotazy
Co je následná lékařská prohlídka a koho se týká?
Následná lékařská prohlídka se provádí po ukončení rizikové práce a týká se zaměstnanců, kteří byli vystaveni nebezpečným faktorům, například karcinogenním látkám, ionizujícímu záření nebo fibrogennímu prachu. Cílem je ověřit, zda se u nich neprojevily následky dlouhodobého působení těchto rizik.
Kdo nařizuje následnou lékařskou prohlídku a kdy se provádí?
Následnou prohlídku zaměstnance neiniciuje firma ani sám pracovník. Nařizuje ji krajská hygienická stanice ve zvláštních případech nebo při naplnění zákonných podmínek. Firma pak obdrží pokyn od hygieny a informuje o něm jak lékaře, tak bývalého zaměstnance.
Kdo platí následné lékařské prohlídky?
Na rozdíl od vstupních nebo periodických prohlídek se následné prohlídky nehradí z firemního rozpočtu. Náklady jdou z prostředků veřejného zdravotního pojištění, protože se týkají ochrany zdraví po skončení práce v rizikovém prostředí.
Jaké profese spadají mezi rizikové kategorie vyžadující následné prohlídky?
Jde hlavně o pracovníky vystavené karcinogenům (např. azbest, benzen), fibrogennímu prachu, mutagenním látkám, biologickým rizikům nebo ionizujícímu záření. Rizikovost pozice se určuje podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. a četnost následné prohlídky podle seznamů ve vyhlášce č. 79/2013 Sb.
Jak často a v jakých intervalech se následné prohlídky konají?
Intervaly stanoví vyhláška č. 79/2013 Sb. Podle typu rizikového faktoru se první prohlídka někdy provádí už po 3 měsících od ukončení práce, jiné ale mohou přijít až po 4 letech. Cílem je včasné zachycení případných nemocí z povolání.
Co se změnilo v souvislosti s pracovnělékařskými prohlídkami po roce 2025?
Flexinovela z roku 2025 upřesnila podmínky pro rizikové práce a potvrdila, že běžné nerizikové profese (např. administrativní) již nemusí absolvovat vstupní prohlídky. Povinnost následných prohlídek však zůstává zachována pro všechny, kdo pracovali v rizikovém prostředí.
Musí se zaměstnanec dostavit na následnou prohlídku, i když už ve firmě nepracuje?
Ano. Pokud krajská hygienická stanice vydá pokyn, bývalý zaměstnanec má povinnost se k prohlídce dostavit. Odmítnutí by mohlo být posuzováno jako porušení zákonných povinností v oblasti ochrany zdraví.
Jaký je rozdíl mezi následnou, periodickou a výstupní prohlídkou?
Periodická prohlídka se týká aktivních zaměstnanců, kteří stále vykonávají rizikovou práci. Výstupní prohlídku zorganizuje zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru. Následná prohlídka přichází až po určité době po odchodu z rizikového prostředí a sleduje dlouhodobé zdravotní dopady.
Autor
Tomáš Foltas
Head of Marketing Alveno
Spolupracovník
Dominika Miarková
SEO & Content specialistka
