Zaměstnanec přinese potvrzení z následné prohlídky. Razítko sedí, podpis je na místě, datum taky. Personalista ho založí. A pak za týden zjistí, že v dokumentu chybí doba expozice nebo IČO poskytovatele. Musí kontaktovat lékaře? Nebo dokument přesto při kontrolách obstojí?
Tohle se řeší jednoduše: stačí dopředu vědět, co má potvrzení o následné prohlídce obsahovat.
Následná prohlídka bez posudku? Ano, záměrně.
Vyhláška č. 79/2013 Sb. v §14 výslovně stanoví, že po následné lékařské prohlídce se lékařský posudek nevydává. Místo něj lékař vystaví potvrzení o provedení prohlídky.
Proč ne posudek? Protože následná prohlídka neposuzuje způsobilost k práci. Jejím smyslem je zachytit onemocnění s pozdním nástupem. U těch se změny zdravotního stavu mohou projevit roky po skončení rizikové expozice. Lékař proto neřeší, zda člověk smí pracovat, ale sleduje, jestli se u něj neobjevují následky dřívější zátěže.
S tím souvisí i úhrada: následné prohlídky nehradí zaměstnavatel, ale veřejné zdravotní pojištění (§58 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb.. Jde o výjimku z pravidla, podle kterého pracovnělékařské služby platí firma.
Kdo přesně musí na následné prohlídky chodit a v jakých intervalech, shrnujeme v článku Následné lékařské prohlídky v roce 2025: kdo musí chodit a kdy.
Co musí potvrzení obsahovat
Vyhláška 79/2013 Sb. v §14 říká, že posudek se nevydává, ale konkrétní obsah potvrzení o následné prohlídce blíže neupravuje. Zákon mlčí. Praxe proto vychází z analogie k §17a, který podrobně popisuje náležitosti potvrzení o výstupní prohlídce. Ani u výstupní prohlídky se posudek nevydává.
Potvrzení o následné prohlídce by mělo obsahovat: identifikaci zaměstnavatele, identifikaci zaměstnance, pracovní zařazení a rizikovou expozici, datum provedení prohlídky, údaje o poskytovateli PLS, jméno a podpis lékaře a datum vydání potvrzení.
Jednotlivé položky si projdeme podrobněji.
Identifikační údaje zaměstnavatele
Název firmy, sídlo, IČO. Bez toho nelze propojit potvrzení s konkrétním pracovním vztahem.
Identifikační údaje zaměstnance
Jméno, příjmení, datum narození (nebo rodné číslo), trvalé bydliště.
Pracovní zařazení a riziková expozice
Název pracovní pozice, druh vykonávané práce, režim práce, rizikové faktory dané práce (chemické látky, prach, hluk apod.) a kategorie rizikovosti práce. Doporučuje se uvést i délku expozice (vystavení rizikům). U onemocnění s pozdním nástupem je délka expozice klíčovým diagnostickým kontextem.
Datum provedení prohlídky
Den, kdy prohlídka proběhla. Pozor: nemusí se shodovat s datem vydání potvrzení – lékař může dokument vystavit až po zpracování výsledků vyšetření.
Poskytovatel PLS
Název a adresa zdravotnického zařízení, identifikační číslo osoby (IČO), bylo-li přiděleno, adresa sídla a razítko poskytovatele.
Lékař
Jméno a příjmení lékaře, který prohlídku provedl, a jeho podpis.
Datum vydání potvrzení
Pokud lékař čekal na laboratorní výsledky, datum vydání se od data prohlídky liší. V potvrzení musí být obojí.
Srovnání: potvrzení o výstupní a následné prohlídce
Většina náležitostí je u obou prohlídek shodná (identifikace zaměstnance, zaměstnavatele, poskytovatele, datum, podpis lékaře). Liší se v těchto bodech:
| Položka | Výstupní prohlídka | Následná prohlídka |
| Doba expozice | Uvádí se na vyžádání | Doporučuje se uvést vždy (je klíčová pro diagnostiku) |
| Právní opora obsahu | Výslovně upravena v §17a | Zákon mlčí, vychází se z analogie k §17a |
Co smí a nesmí stát v závěru prohlídky
Potvrzení není posudek, takže neobsahuje klasifikaci způsobilosti. Přesto lékaři do závěru obvykle uvádějí krátké konstatování o zdravotním stavu.
Například: „Při prohlídce nebyly zjištěny změny zdravotního stavu související s dřívější expozicí rizikovému faktoru“ nebo „Doporučeno další sledování u specialisty.“
Co tam naopak být nesmí: diagnózy, podrobná anamnéza, konkrétní laboratorní nálezy. Zdravotní údaje spadají pod zvláštní kategorii osobních dat podle GDPR. Zaměstnavateli se sděluje výsledek, ne klinické detaily. A to platí i v případě, že by si o ně zaměstnavatel výslovně řekl.
Pokud v potvrzení zaznamenáte podezřele mnoho medicínských informací, je to spíše problém než přidaná hodnota.
Archivace: kdo ukládá co
Originál potvrzení dostane zaměstnanec. Kopii archivuje poskytovatel PLS ve zdravotnické dokumentaci (u výstupní prohlídky to výslovně ukládá §13 odst. 2 vyhlášky 79/2013 Sb.), u následné prohlídky se postupuje analogicky.
Zákon nestanoví konkrétní archivační lhůtu přímo pro toto potvrzení. V praxi se doporučuje archivovat minimálně 10 let po skončení rizikové práce. Pro HR to znamená jediné: neskartovat dřív, než máte jistotu, že všechny lhůty doběhly.
Povinné dokumentaci a běžným chybám při jejím vedení se věnuje také náš článek BOZP: povinnosti zaměstnavatele, dokumentace a časté chyby.
Hlídat termíny pracovnělékařských prohlídek v tabulce zvládnete – dokud vám jeden neuteče. HR systém Alveno hlídá termíny zdravotních prohlídek, školení i končících smluv za vás a s předstihem upozorní zodpovědné osoby. Veškerou zaměstnaneckou dokumentaci máte digitálně a na jednom místě, takže odpadá hledání v šanonech i sdílených Excelech.
Nejčastější dotazy
Kdo nařizuje následnou prohlídku zaměstnance?
Následnou prohlídku nařizuje krajská hygienická stanice (KHS). Zaměstnavatel je povinen předat kopii rozhodnutí KHS příslušnému pracovnělékařskému zařízení. Samotný zaměstnavatel prohlídku nařídit nemůže.
Kdy a v jakých intervalech se provádí následná lékařská prohlídka?
Následná prohlídka se provádí po skončení rizikové práce, v termínech stanovených krajskou hygienickou stanicí. Intervaly závisí na druhu a intenzitě dřívější expozice rizikovým faktorům. Konkrétní termíny tedy nejsou plošné, KHS je určuje individuálně pro každý případ.
Je potvrzení o následné prohlídce povinné, i když zaměstnanec nemá žádné zdravotní obtíže?
Ano, potvrzení je povinné bez ohledu na zdravotní stav zaměstnance. Smysl následné prohlídky je čistě preventivní. Má zachytit onemocnění s pozdním nástupem, která se mohou projevit roky po skončení rizikové expozice. Absence symptomů firmu povinnosti nezbavuje.
Co dělat, když potvrzení o následné prohlídce nesplňuje zákonné náležitosti?
Zaměstnavatel má právo požádat lékaře o doplnění nebo opravu dokladu. S nevyhovujícím potvrzením firma nemá jak splnit své zákonné povinnosti. Papír, kde chybí identifikační údaje, jako doklad nestačí. V takovém případě je nutné se vrátit k poskytovateli PLS a dokument nechat opravit.
Smí zaměstnavatel vidět závěry z následné lékařské prohlídky?
Ano, ale pouze v omezeném rozsahu. Zaměstnavatel může vidět konstatování o zdravotním stavu ve vztahu k dřívější expozici rizikovým faktorům (tedy výsledek prohlídky). Do kompletní zdravotnické dokumentace, diagnóz ani laboratorních nálezů zaměstnavatel nahlížet nesmí. Tyto údaje spadají pod zvláštní kategorii osobních dat podle GDPR a jsou chráněné.
Kdo hradí následnou lékařskou prohlídku: zaměstnavatel nebo pojišťovna?
Následné lékařské prohlídky nehradí zaměstnavatel, ale veřejné zdravotní pojištění. Jde o výjimku z obecného pravidla, podle kterého pracovnělékařské služby platí firma. Právní základ je v §58 písm. c) zákona č. 373/2011 Sb.
Změnila novela vyhlášky 79/2013 Sb. z roku 2025 obsah potvrzení o následné prohlídce?
Ne. Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláška č. 449/2025 Sb., účinná od 1. 1. 2026) zavedla nový §5a pro nouzové stavy a upřesnila rizikové faktory v přílohách. Samotný §14, který upravuje následnou prohlídku a vydávání potvrzení, zůstal beze změny.
Autor
Tomáš Foltas
Head of Marketing Alveno
Spolupracovník
Dominika Miarková
SEO & Content specialistka
