Co to vlastně znamená, když uchazeč o práci řekne, že hledá pracovní pozici v režimu full remote a on-site chodit neplánuje? Kdy zákon nařizuje minimálně zvážit umožnění home office? Jaký je rozdíl mezi hybridním a remote pracovním režimem? Co může zaměstnavatel vyžadovat i od zaměstnanců, kteří pracují na dálku? A co všechno jim na oplátku musí zajistit?
O práci na dálku je ze strany zaměstnanců enormní zájem. A firmy, které jim umí vyjít vstříc, na tom často velmi dobře vydělávají. Pokud už jste si zvykli, že se vás u každého druhého inzerátu někdo ptá: „…a nešlo by to dělat z domu?“ A suverénně na to kontrujete, že „alespoň částečně určitě“, gratulujeme. Patříte k osvícené skupině firem, které jdou s dobou. A můžete se obklopit skvělou – a početnou – společností.
REMOTE A HYBRID V DATECH:
Podle posledního průzkumu nabídek práce z celého světa, provedenou přímo z portálu LinkedIn, nabízí nějakou variantu flexibilního pracovního poměru na 40 % inzerátů. Rostoucí zájem zaměstnavatelů ovšem dotvrzují i data o firmách, které se třeba na LinkedInu ani nepohybují. Například report Evropských pracovišť pro rok 2025 nebo tenhle čerstvý report k využívání hybridní práce ve firmách napříč Evropou. A pozor – Česko se v něm pohodlně dostalo mezi první desítku.
Jak je to v Česku s prací na dálku?
V obsazení pozic na různé formy home office u nás, možná trochu paradoxně, vedou muži. Od sociologů přitom dlouhodobě zaznívá, že by společnosti prospělo více částečných a flexibilnějších úvazků také pro ženy. Pomohlo by to zpřístupnit trh práce například maminkám, které alespoň část dne pečují o děti, ale přesto by se rády nějak pracovně realizovaly.
O práci z domova každopádně jeví zájem obě pohlaví. A pokud jim chcete vyjít vstříc, je potřeba vědět, co všechno takový režim práce obnáší – nejen z hlediska procesů a očekávání, ale i podle zákona.
1. Remote ≠ hybrid: v čem se (ne)liší?
Právně vyjdou oba v zásadě nastejno, rozdíl spočívá především v nárocích na koordinaci a komunikaci. O remote práci hovoříme, když zaměstnanec pracuje většinou (nebo výhradně) mimo kancelář – třeba z domova, coworkingu, ale klidně i z pláže na Kanárských ostrovech. Hybridní režim naopak kombinuje práci z domova a práci v sídle firmy (neboli on-site). Obvykle zaměstnanec pobývá dva dny doma a tři dny v kanceláři (nebo naopak).
Z POHLEDU ZÁKONA
Svatým grálem k práci – a to i té z domova – je zákoník práce, neboli zákon č. 262/2006 Sb. Konkrétně především jeho transpoziční novela (zákon č. 281/2023 Sb.). Ale kromě ní do jejich fungování promlouvají také další předpisy, například nařízení vlády č. 361/2007 Sb. o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci, zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti… nebo třeba i GDPR.
2. Co všechno musí být písemně?
Ať už jde o práci čistě z domova, nebo o hybridní režim, obojí je vždycky potřeba sjednat písemně. Typicky se to řeší formou dodatku k pracovní smlouvě, který by měl určit například:
3. Co může vyžadovat zaměstnavatel?
To, že zaměstnanec není fyzicky přítomen na pracovišti, ještě neznamená, že nemá právo vědět, co zaměstnanec dělá. Práce na dálku je pořád práce. A zaměstnavatel si smí (v mezích zákona) nastavit pravidla jejího výkonu dle vlastního uvážení.
TIP
Ať už po zaměstnancích s možností home office budete nakonec požadovat cokoli, nechte si od právního oddělení vypracovat vnitřní směrnici, kde všechna pravidla shrnete. Tu jim potom dejte k podpisu. A ideálně někam archivujte.
4. Kteří zaměstnanci mají přednostní nárok na home office?
Od roku 2023 platí, že u některých skupin zaměstnanců musí zaměstnavatel každou písemnou žádost o práci z domu důkladně posoudit. Kývnout na ni nemusí. V případě, že žádost odmítne, má však povinnost písemně odůvodnit, proč se tak rozhodl.
Nevysvětlené zamítnutí může vést ke stížnosti na inspektorát práce – a v krajním případě i k postihu pro celou firmu.

5. Kdo zaplatí židli a internet?
Zákon hovoří jasně: pokud zaměstnanec vykonává práci z domova, nesmí na to doplácet. To znamená, že mu zaměstnavatel musí zajistit bezpečné a vhodné pracovní prostředí. Tedy třeba poskytnout techniku (notebook, monitor) nebo ergonomické vybavení (židle, stůl), které k práci potřebuje. Ale měl by také uhradit část nákladů za internet a elektřinu.
V praxi tento požadavek firmy často řeší paušálem (ve výši např. 500 Kč měsíčně). Právo však nevylučuje ani tzv. reálnou kalkulaci nákladů, pokud se na ní obě strany dohodnou.
Už byste rádi všechny ty termíny i pravidla pustili z hlavy? Svěřte jejich hlídání chytrému systému Alveno. Alveno je moderní docházkový a HR systém, který dovede automaticky zkontrolovat celou řadu administrativních žroutů času, jako je docházka nebo zbývající dovolená, ale také třeba vytíženost směn. Ale to zdaleka není všechno. Podívejte se, v čem všem vám ještě ušetří čas.
Nejčastější dotazy
Jaký je rozdíl mezi remote a hybridním pracovním režimem?
Remote práce znamená, že zaměstnanec vykonává práci výhradně mimo kancelář (např. z domova), zatímco hybridní režim kombinuje práci na dálku s přítomností na pracovišti. Hlavní rozdíl spočívá v organizaci a koordinaci práce a četnosti docházky na pracoviště.
Kdy má zaměstnanec podle zákona nárok na práci z domova?
Od roku 2023 mají zaměstnavatelé povinnost písemně posoudit žádosti o home office od vybraných skupin zaměstnanců, jako jsou těhotné zaměstnankyně, pečující osoby, rodiče malých dětí nebo osoby se zdravotním znevýhodněním. Odmítnutí jejich žádosti musí být písemně odůvodněno.
Co musí obsahovat smlouva o práci na dálku?
Práce na dálku musí být sjednána písemně, obvykle formou dodatku ke smlouvě. Dokument by měl obsahovat místo výkonu práce, rozvržení pracovní doby, způsob zadávání úkolů a pravidla pro náhrady nákladů.
Co může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci, který pracuje z domova?
Zaměstnavatel po zaměstnancích i na home office požadovat v zásadě totéž, jako od zaměstnanců, kteří dochází do kanceláře. Například může trvat na dodržování konkrétní pracovní doby, dostupnosti v určitém časovém rozmezí, účasti na online schůzkách nebo odevzdávání přesně stanovených výstupů. I práce z domova podléhá pracovním pravidlům a kontrole výsledků.