Musí zaměstnanec do práce, když má zrovna pohřeb jeho teta? Je stěhování do nového bytu pádným důvodem pro udělení volna? A co tatínek, co by chtěl být u narození svého dítěte? Má nárok zůstat v porodnici i během pracovní doby?
Výše uvedené situace, podobně jako pěknou řádku dalších, české zákony znají a označují jako tzv. překážky na straně zaměstnance. A vychází u nich zaměstnancům ve velké míře vstříc. Zatímco ve většině USA tak například šéf může jednoduše vyžadovat docházku třeba i při úmrtí někoho blízkého, u českých zaměstnavatelů je v podobných případech lidský přístup zakotvený přímo v platné legislativě.
Osobní překážky upravuje zákoník práce (v posledním znění podle tzv. flexinovely) a novela nařízení vlády č. 590/2006 Sb..Ta přinesla drobné úpravy zejména do přístupu firem k nečekaným životním situacím z kategorie jiných důležitých překážek v práci. Smyslem těchto změn má být osobnější, ohleduplnější přístup k zaměstnanci inspirovaný Dánskem, Německem, Rakouskem
Od nemocné maminky až po účast na zasedání městského zastupitelstva – důvodů, proč zaměstnanec možná nepřijde do práce, existuje celý telefonní seznam. Zároveň jsou pěkně různorodé. Pro potřeby vyměření náhradního volna případně doplácení nemocenské nebo platu se však dají rozdělit na čtyři hlavní kategorie. Na co všechno tedy tuzemští zákonodárci mysleli především?
1. Důležité osobní překážky
Do této skupiny spadají především závažné situace dlouhodobějšího charakteru. Jde o takové ty momenty, kdy si člověk řekne „teď je moje priorita zdraví (nebo rodina).“
Pokud někdo z těchto a podobných důvodů nepřijde do práce, zpravidla nemusí ani zvlášť žádat o volno, a přesto mu automaticky bude náležet – a k němu často i náhrada mzdy (třeba v podobě nemocenské nebo státní podpory). Tyto závažné situace však zaměstnanci musí doložit.
2. Jiné důležité osobní překážky
Sem spadají nejrůznější životní momenty, radostné i smutné, které zpravidla přicházejí nárazově a rychle zase odezní.
Také za těchto okolností má zaměstnanec zpravidla nárok na volno, někdy i několikadenní. Mnohdy však pouze na dobu nezbytně nutnou a bez náhrady mzdy.
3. Překážky z důvodu obecného zájmu
Tyto situace se týkají činností, které jsou prospěšné pro společnost jako celek. Proto při nich zákon umožňuje zaměstnanci z práce odejít, pokud je nemá jak přesunout mimo pracovní dobu.
V těchto případech zaměstnanci zpravidla nepřísluší náhrada mzdy, pokud zákoník práce výslovně nestanoví jinak.
INTERNÍ SMĚRNICE
Nechcete na HR pořád dokola dohledávat v zákonech a vysvětlovat zaměstnancům, jak to bude fungovat v jejich konkrétní životní situaci? Připravte namísto toho vnitřní předpis, kde sjednotíte většinu hlavních postupů a pravidel:
- kdo schvaluje volno u překážek obecně
- jaké potvrzení bude potřeba doložit
- kdy zaměstnanci dostanou sick day nebo home office i nad rámec zákonných požadavků
Ušetříte tím čas a práci nejenom zaměstnancům, ale i vedení.
4. Překážky z důvodu zvšování kvalifikace
Tato kategorie se týká pracovního volna na studium, školení nebo jinou přípravu, která navyšuje pracovní kompetence zaměstnance a odpovídá potřebám zaměstnavatele.
Jak vzdělávání pojmout v praxi?
Firmy často řeší dilema, zda zaměstnancům platit volno, když vyrazí na školení, které si sami vybrali. Zákon v takových případech rozlišuje:
- vzdělávání v zájmu zaměstnavatele → volno je hrazené, může jít i o celý pracovní den
- osobní rozvoj zaměstnance → volno se poskytuje, ale zaměstnavatel nemusí doplácet mzdu
Pro HR je tady hlavní nastavit jasná pravidla. Které školení firma vyloženě podporuje? Kdo a jak bude schvalovat, pokud si zaměstnanec o nějaké školení zažádá? Chce firma nabízet hrazené volno pro osobní rozvoj?
Nejčastější otázky k článku
Kdy má zaměstnanec nárok na volno z (důvodu) důležitých osobních překážek?
Zaměstnanec má nárok na volno například při dočasné pracovní neschopnosti, karanténě, dlouhodobé péči, ošetřování dítěte do 10 let, mateřské nebo rodičovské dovolené. Tyto překážky obvykle nevyžadují žádost o volno, často je k nim náhrada mzdy (např. nemocenská).
Může zaměstnanec čerpat volno při jiných důležitých osobních překážkách?
Ano, mezi jiné důležité osobní překážky patří nárazové situace jako návštěva lékaře, svatba, narození dítěte, úmrtí nebo pohřeb blízké osoby, stěhování nebo hledání nové práce. Nárok na volno je zpravidla na dobu nezbytně nutnou, někdy bez náhrady mzdy.
Co jsou překážky z důvodu obecného zájmu a kdy u nich vzniká nárok na volno?
Překážky z důvodu obecného zájmu zahrnují výkon veřejné funkce, občanské povinnosti (např. svědectví u soudu), darování krve, brannou povinnost nebo účast na akcích pro děti a mládež. V těchto případech má zaměstnanec nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud nelze tuto činnost vykonat mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy při nich zaměstnancům obvykle nepřísluší, pokud zákon nestanoví jinak.
Kdy má zaměstnanec nárok na volno z důvodu zvyšování kvalifikace?
Podle § 205 zákoníku práce má zaměstnanec nárok na volno, pokud se účastní školení nebo jiného vzdělávání, které zvyšuje jeho pracovní kompetence a odpovídá potřebám zaměstnavatele. Pokud jde o vzdělávání v zájmu zaměstnavatele, ten vyplácí i náhradu mzdy.
Autor
Tomáš Foltas
Head of Marketing Alveno
Spolupracovník
Dominika Miarková
SEO & Content specialistka
