Na papíře všechno vypadalo perfektně. Proběhlo rozsáhlé výběrové řízení, celá tři kola, z nichž vzešel jediný hvězdný uchazeč. Všichni se na něm shodli. Působil zkrátka perfektně. Jenže už pár týdnů po nástupu je všechno jinak. Začalo být jasné, že slibované špičkové sociální dovednosti zůstaly z velké části jenom na papíře. A nadřízená zavelela, že je čas začít hledat někoho jiného.
Tenhle příběh – nebo nějaký jemu podobný – zná z osobní zkušenosti valná většina HR specialistů. Jednou si nesedne tým, podruhé se ukáže, že zaměstnanci přece jen chybí určité klíčové schopnosti. Právě pro podobné případy existuje institut zkušební doby.
Zkušební doba, neboli zkušebka, nemá v zákoně stanovenou doslovnou definici. Obecně jde ale o zvláštní období, které slouží k tomu, aby si zaměstnavatel i zaměstnanec mohli ověřit, zda jim bude spolupráce vyhovovat. Pokud by nenaplňovala očekávání, mají mít obě strany možnost pracovní poměr rychle a jednoduše ukončit.
Zkušební doba, neboli zkušebka, nemá v zákoně stanovenou doslovnou definici. Obecně jde ale o zvláštní období, které slouží k tomu, aby si zaměstnavatel i zaměstnanec mohli ověřit, zda jim bude spolupráce vyhovovat. Pokud by nenaplňovala očekávání, mají mít obě strany možnost pracovní poměr rychle a jednoduše ukončit.
Zkušební doba je tu od toho, aby chránila zaměstnance i zaměstnavatele.
Vlastně pro oba tvoří takový bezpečnostní nárazník. Zajišťuje, ať se při vzájemném oťukávání nemusí ničeho bát.
Ale čím se zkušebka přesně liší od běžného režimu práce?
Z POHLEDU ZÁKONA
Základní pravidla zkušební doby stanoví zákoník práce. Do zákoníku práce tuto možnost čeští legislativci zanesli už v roce 2006. Naposledy ji upravila tzv. flexinovela, která vešla v účinnost 1. června.
Co dalšího o zkušební době potřebujete vědět?
Kromě obecného fungování zkušebky a jejích výhod pro obě strany existuje ještě pár dalších pravidel, která není radno přehlédnout. Jejich neznalost může vést k právním tahanicím nebo zbytečným sporům, a to i v případech, kde se na první pohled zdálo všechno v pořádku.
Tady je výběr toho nejpodstatnějšího, co by měl mít každý personalista (i zaměstnanec) ohledně zkušební doby na paměti:
1. Sjednává se zásadně předem: Na existenci zkušební lhůty se nedá domlouvat dodatečně. Všechno musí být odsouhlaseno (a podepsáno) nejpozději v den nástupu do práce.
2. Standardně trvá měsíce (a od roku 2025 se ještě protáhla): U běžných zaměstnanců může zkušební doba nově zabrat až čtyři měsíce. Vedoucí pracovníci a management mají na rozmyšlenou ještě jednou tak dlouho – celkem až osm měsíců.
3. Prodlužování je možné po dohodě: Pokud se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem písemně dohodnou, dá se i původně kratší zkušební doba prodloužit. Pořád však platí maximální délky uvedené výše a časová hranice z bodu níž.
4. Má horní limit (časový): Pokud se zkušební doba sjednává u smlouvy na dobu určitou, platí, že nesmí trvat déle než polovinu délky sjednaného pracovního poměru. Například:
Možná vás zarazilo, proč by vůbec někdo sjednával zkušební dobu brigádníkům. Jenže v důsledku flexinovely se na krátkodobé pracovní úvazky vztahuje celá řada nových povinností a práv. Dohodáři mají například nově 15denní výpovědní lhůtu – a také možnost zkušebky. Podrobnosti najdete v tomto článku o změnách pravidel pro DPP a DPČ.
Možná vás zarazilo, proč by vůbec někdo sjednával zkušební dobu brigádníkům. Jenže v důsledku flexinovely se na krátkodobé pracovní úvazky vztahuje celá řada nových povinností a práv. Dohodáři mají například nově 15denní výpovědní lhůtu – a také možnost zkušebky. Podrobnosti najdete v tomto článku o změnách pravidel pro DPP a DPČ.
5. Zkušební doba se nezapíná automaticky: Zkušební doba je volitelný benefit pro firmu i zaměstnance – a proto se na ní musí obě strany nejdříve dohodnout. Ideálně písemně. Ustanovení o zkušebce lze zakomponovat přímo do pracovní smlouvy. Často se k ní ovšem připojuje formou dodatku.
6. Dovolená ani nemoc zkušebku nezkracují: Do zkušební doby se nezapočítávají žádné tzv. překážky v práci, ale ani dovolená nebo neomluvená absence. Pokud zaměstnanec z uvedených důvodů nepřijde do práce, zkušebka se mu dočasně pozastaví. O čas, který promešká, se potom automaticky prodlouží.
7. Nemocní zaměstnanci se nevyhazují: Základní pravidlo zkušební doby, tedy že lze rozvázat pracovní poměr kdykoli a bez udání důvodu, trumfuje jedna zásadní výjimka: ochranná lhůta v nemoci. Během prvních 14 dní pracovní neschopnosti se zaměstnanec propustit nedá za žádných okolností – ani ve zkušebce.
Uložte si smlouvy i důležité dokumenty ke každému zaměstnanci tak, aby byly kdykoli, odkudkoli snadno na dosah. S chytrým docházkový a HR systémem Alveno budete mít přehled o všem podstatném už za pár kliknutí. Využijte funkci elektronických šanonů a elektronického podpisu pro rychlé a bezpečné uložení všech dokumentů.
Shrnutí
Zkušební doba je užitečný nástroj pro obě strany pracovního poměru. Flexinovela prodloužila maximální délku zkušební doby na 4 měsíce u běžných zaměstnanců a 8 měsíců u vedoucích pracovníků. Nově si ji mohou sjednat i dohodáři. Klíčové je pamatovat na písemnou formu, časové limity a výjimky při nemoci.
Jak dlouhá může být zkušební doba v roce 2025?
Od června 2025 může zkušební doba trvat až 4 měsíce u běžných zaměstnanců a až 8 měsíců u vedoucích pracovníků. U smluv na dobu určitou ale nesmí přesáhnout polovinu celkové délky pracovního poměru.
Je možné zaměstnance ve zkušební době vyhodit jenom tak?
Ano. Během zkušební doby může zaměstnavatel, ale i zaměstnanec, ukončit pracovní poměr bez udání důvodu a bez výpovědní lhůty. Výjimkou je pouze prvních 14 dní nemoci, kdy zaměstnance propustit nelze.
Musí být zkušební doba sjednána písemně?
Zkušební doba není automatická. Zaměstnavatel se na ní se zaměstnancem musí domluvit písemnou formou, a to nejpozději v den nástupu. Nejčastěji se uvádí přímo v pracovní smlouvě, případně jako samostatný dodatek.
Mají zkušební dobu i dohodáři (DPP, DPČ)?
Ano, od roku 2025 si zkušební dobu mohou sjednat i zaměstnanci, kteří mají se svým zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Změna navazuje na další úpravy, které kratší pracovní úvazky v právech i ppřibližují klasickému HPP.
Autor
Tomáš Foltas
Head of Marketing Alveno
Spolupracovník
Dominika Miarková
SEO & Content specialistka
