Jak si nesplést kyberstalking s kyberšikanou? Jak se pozná bossing od mobbingu? A vůbec, netýká se šikana jen dětí na základkách a na středních? To všechno zjistíte v tomto díle série zrádných HR pojmů, tentokrát se zaměřením na šikanu a související jevy. Dozvíte se, jaké typy problematického chování dovedou nepěkně potrápit i ta nejmodernější pracoviště, a na co si dát mezi zaměstnanci i šéfy a kolegy zvlášť pozor přímo ve firemní praxi.
Nemáte čas přečíst si celý článek? Nebo si jej prostě jen chcete pustit pasivně do ucha? Není problém, článek nám namluvila Lucka, jen ji odpusťte intonaci, je ze světa jedniček a nul (AI).
Šikana a související problémové chování totiž mohou mít řadu podob. Za to, že před nimi zavřou oči, ovšem firmám může v lepším případě hrozit „jen“ ztráta šikovných zaměstnanců a dobrého jména. V horším případě může dojít i na občanskoprávní nebo trestněprávním spory. Je proto na HR oddělení, aby jakoukoli šikanu včas identifikovalo a zakročilo – nebo zaměstnance včas vyslalo na prevenční školení. S čím vším byste si jakožto personalisté měli v dnešní době umět poradit?
ŠIKANA
Šikana je obecné označení, pod nímž se často skrývá jedna z podkategorií závadného chování vysvětlených níže. Věděli jste ale, že je v zákoníku práce ukotveno, že se jí zaměstnavatelé mají snažit předcházet?
Navzdory tomu se s nějakou formou šikany v práci někdy setká téměř čtvrtina zaměstnanců. Takový je alespoň závěr britského průzkumu, který se na toto téma zaměřil v roce 2020. A nezdá se, že by si Češi vedli výrazně lépe. Podle agentury Grafton Recruitment, která u nás provedla podobnou sondu v roce 2023, si každý desátý český zaměstnanec prošel šikanou dokonce v posledních pěti letech.
BOSSING
S nepříjemným nadřízeným má zkušenosti až 71 % zaměstnanců (Dotazník The Harris Poll, 2023), ale tzv. bossing posouvá trable s šéfy na další úroveň. Však také už samotný název, „bossing“, vychází z anglického slovíčka „boss“, tedy šéf.
Pro bossing je charakteristické stupňující se chování, kterým vedoucí shazuje podřízeného před kolegy, popřípadě mu komplikuje nebo úplně znemožňuje práci. Jde o jeden z nejrozšířenějších typů šikany u nás. Bohužel také prakticky nejčastěji končívá výpovědí zaměstnance. Říkáte si, že do osobních konfliktů zaměstnanců se šéfem přeci HR nemá co zasahovat? V tomto případě je v zájmu firmy, abyste zasáhli. Některé formy bossingu totiž mohou být v rozporu se zákoníkem práce, konkrétně např. s některými ustanoveními z §13, §16, §103.
Jak tedy bossing odhalit? V praxi jím zavání například, když šéf zaměstnanci zadává nesplnitelné úkoly, případně po něm křičí před ostatními. Nebo když nadřízený stráví půlku každého pracovního dne úzkostlivým kontrolováním zaměstnancovy práce a rozebíráním nalezených chyb. Bossing se však může projevovat i nenápadněji, například dlouhodobě přehlíživým chováním nebo přehnanými vtípky na zaměstnancův vzhled.
MOBBING
Zatímco u bossingu hraje roli záporné postavy šéf, u mobbingu se do ní staví ostatní zaměstnanci. O mobbing jde, když se proti oběti hromadně obrátí kolegové v práci. Často k němu dochází z popudu vůdčí osobnosti v kolektivu, která se obětí cítí ohrožena nebo se s ní nejprve sama rozhádá.
Mobbing může mít podobu slovních urážek a dalších přímých konfrontací s obětí. Tyrani však také mohou využívat různé nepřímé taktiky: pomlouvat oběť před kolegy, očerňovat ji před vedením, všemožně jí komplikovat práci nebo ji ostentativně ignorovat při společných aktivitách.
Prevenci před mobbingem třímají z velké části v rukou právě personalisté a šéfové. To oni totiž nastavují hranice slušné komunikace a respektu na pracovišti.
STALKING
Stalking možná znáte také pod českým právním pojmem nebezpečné pronásledování. Jde o dlouhodobý, nevyžádaný kontakt, který omezuje oběť v běžném životě nebo v ní dokonce vzbuzuje strach. Přitom je v zásadě jedno, zda takový kontakt probíhá osobní formou nebo třeba přes zprávy, ba klidně i přes poštovní holuby. Hlavními kritérii stalkingu jsou ona dlouhodobost a obavy oběti o její zdraví nebo bezpečí. Na pracovišti se stalkingu dopouští zejména kolegové, ale také klienti. Obrana je pak o to horší, protože tito lidé mívají přístup k osobním informacím oběti nebo na jejich součinnosti dokonce závisí úspěch společného projektu.
Stalking, respektive nebezpečné pronásledování, je trestný čin, kvůli němuž se oběť může obrátit na policii. Pachateli pak hrozí až rok vězení. Ze statistik ovšem vyplývá, že se s ním přesto v nějaké formě setkala zhruba každá dvanáctá žena (a každý skoro padesátý muž). Ovšem pozor! Řada obětí si vůbec neuvědomí, že je vůči nim pácháno něco nezákonného (podle tohoto průzkumu z Austrálie se to týká až poloviny z nich). Proto je často na HR, aby správně a včas nastavilo hranice a bezpečné prostředí pro všechny.
KYBERSTALKING
Obtěžování nemusí být konec, ani když zaměstnanec usedne v kanceláři před pracovní počítač. Kyberstalking, fenomén moderní doby, je v podstatě stalking z definice o odstavec výše, tedy nepříjemné, až obavy vzbuzující pronásledování. Jen jej ještě zesilují moderní technologie.
Kyberstalkeři tak o svých obětech získávají přehled například pomocí různých sledovacích zařízení nebo programů a aplikací, tzv. keyloggerů apod.
Zaměstnanci se mu zčásti mohou bránit dodržováním zásad internetové bezpečnosti, jako je důkladná kontrola veškerých programů, které do pracovního počítače stahují, nesvěřování přístupových údajů k firemnímu rozhraní žádným cizím osobám apod. Nebezpečí rozhodně nepodceňujte. Kyberstalking je na vzestupu a jen za posledních deset let vzrostl počet zaznamenaných případů o 55 %.
Vyslali jste zaměstnance na školení obrany proti kybernetickým hrozbám? Až se vrátí s certifkáty, nezapomeňte si je uložit k ostatním důležitým dokumentům, ať nezapadnou. V chytrém docházkovém a HR systému Alveno můžete každému zaměstnanci vytvořit vlastní složku na smlouvy a dokumenty. Získáte tak o všem dokonalý přehled už po pár kliknutích.
KYBERŠIKANA
Pokud máte školou povinné dítě, možná už jste o kyberšikaně slyšeli. Světová zdravotnická organizace WHO v roce 2024 vydala report, z něhož vyplývá, že jde mezi Evropskou mládeží o rostoucí problém. Jak přesně vypadá? Definici poskytuje například česká policie, podle níž se kyberšikanou rozumí „šikanování jiné osoby pomocí informačních technologií – internetu, mobilních telefonů, apod. (např. vydírání, ubližování, ztrapňování, obtěžování, ohrožování, zastrašování apod.)“
Kyberšikana se ovšem zdaleka nevyhýbá ani vašim zaměstnancům. Naopak. Podle amerického Pew Research Center se s nějakou formou obtěžujícího nebo nepříjemného chování na sítích setkali 4 z 10 dospělých uživatelů. Skoro 9 z 10 z nich zároveň cítí, že s kyberšikanou sociální sítě nedovedou dostatečně účinně bojovat.
Nejčastější dotazy
Jaký typ šikany je na pracovišti nejrozšířenější?
Mezi nejrozšířenější typy šikany na pracovišti patří mobbing a bossing.
Co je to mobbing?
Mobbing je typ šikany, kdy se skupina zaměstnanců zaměří na jednoho kolegu a systematicky ho obtěžuje nebo ponižuje. Tento druh šikany může zahrnovat různé formy psychického nátlaku, včetně ignorování, rozšiřování pomluv nebo sabotování práce oběti.
Co je to bossing?
Bossing je šikana ze strany nadřízeného, kdy vedoucí pracovník cíleně znepříjemňuje život podřízenému. Projevuje se například zadáváním nesplnitelných úkolů, veřejným ponižováním, přehnanou kontrolou nebo dlouhodobým ignorováním zaměstnance.
Jaké typy šikany na pracovišti existují?
Na pracovišti se můžeme setkat s různými typy šikany:
Bossing: Šikana ze strany nadřízeného.
Mobbing: Šikana ze strany kolegů.
Stalking: Dlouhodobé nebezpečné pronásledování.
Kyberstalking: Pronásledování pomocí moderních technologií.
Kyberšikana: Šikana pomocí informačních technologií, jako jsou internet a mobilní telefony.
Kde si ověřit, jestli jde doopravdy o šikanu?
Definici mobbingu a bossingu najdete například na Národním zdravotnickém informačním portále. Pokud máte podezření, že jste vy, nebo váš kolega obětí šikany na pracovišti, doporučujeme konzultaci s HR oddělením, kteří vám mohou poskytnout konkrétní rady a pomoc.
