5 ukazatelů, které pomáhají sledovat wellbeing zaměstnanců

Pod pojmem wellbeing se v jazyce HR skrývá hned několik významů. Typicky se jedná především o spokojenost a duševní a fyzické zdraví. Ovšem řada personalistů si pod pojmem wellbeing představí také vztah zaměstnance k firmě.

Než tedy začnete připravovat strategie, jak wellbeing podpořit, vyplatí se ujasnit si, co to konkrétně u vás bude znamenat. Jednou metodou je definice podle výsledku. Jak se zaměstnanci mají cítit, jak na tom mají být, bude-li firma mít skvěle zvládnutý wellbeing?

Odpovědi pak mohou vypadat třeba takto:

Zaměstnanci vnímají, že je jejich práce hodnotná a smysluplná
Zaměstnanci jsou zdraví, šťastní a spokojení a jejich práce je baví
Zaměstnanci se ztotožňují se základními hodnotami firmy a řídí se jimi
Zaměstnanci mají dostatek času na osobní, mimopracovní život (work-life ballance)
Zaměstnanci firmě důvěřují, že je podpoří a podrží – pracovně i kariérně

Investice do dobrých životních podmínek zaměstnanců je jednou z nejlepších věcí, které můžete pro svou organizaci udělat. To proto, že vyhoření zaměstnanců může vést ke katastrofě pro vaši firmu.

5 zdrojů dat k wellbeingu

Měření a KPI personalistům především poskytují údaje, které potřebují, aby monitorovali, jak programy a opatření na podporu wellbeingu fungují a zda plní stanovené cíle. Zároveň také pomáhají identifikovat (potenciálně negativní) trendy a včas reagovat.

Data k wellbeingu Vám poskytne například:

Zpětná vazba/hodnocení zaměstnanců: Nejste si jisti, jak se zaměstnancům daří? Zeptejte se jich! Jedním z nejlepších způsobů, jak zjistit náladu a situaci, je anonymní průzkum nebo dotazník.
Měření produktivity: Hodnocení spokojenosti z předchozího bodu můžete porovnat s ekonomickými metrikami a KPI, kterými měříte firemní úspěchy a produktivitu. Odpovídá celková nálada ve firmě výkonům? Daří se dosahovat stanovených cílů?
Nemocenská, sick days: Z těchto dat někdy vyčtete například, zda zaměstnancům nehrozí přepracování nebo se nesnaží vyhnout nepříjemné atmosféře v práci natolik, že raději zůstanou doma.
Přesčasy: Pokud týmy tráví příliš mnoho času prací, může to značit nadměrnou pracovní zátěž, špatné nastavení priorit, příliš těsné termíny odevzdávek nebo trable v managementu.
Výpovědi: Pokud se z ničeho nic zaměstnanci začnou podávat výpovědi, může to být známkou celkové nespokojenosti ve firmě.

Pozor, účast ani docházka ≠ nadšení

Řada firem wellbeing určuje hlavně podle účasti na firemních akcích a zaplněných kanceláří. Vykládají si totiž fyzickou přítomnost zaměstnanců jako známku jejich zájmu o firmu a nadšení pro práci. Vyvozovat z těchto dvou věcí významnější závěry má však hned několik nevýhod. Jakých?

Především vaši zaměstnanci nejspíš mají různé povahy. Vždycky se setkáte minimálně se dvěma typy lidí: introverty a extroverty.

Zatímco extroverti se firemních dýchánků i jiných akcí zúčastní rádi, introverti si je ochotně nechají ujít. Pokud byste z jejich absencí chtěli posuzovat jejich wellbeing, nejspíš dojdete k docela tristním výsledkům. Jenže oni ve skutečnosti mohou být se svou prací i se vším ostatním docela spokojení. Jen třeba dají přednost večeru doma. Ani docházka či počet dní strávených v kanceláři nevypovídají nic moc o tom, jak jsou zaměstnanci zapálení své do práce, natož o jejich wellbeingu. Věděli jste, že až 40 % Evropanů chodí do práce, i když se cítí nemocně? Ti všichni budou mít docházku na jedničku, ovšem svůj wellbeing by nejspíš sami hodnotili jako pod psa.

Docházka na pár kliknutí? Jde to s Alveno

Wellbeing z ní sice nezjistíte, ale docházku se vyplatí sledovat také z řady zákonných a praktických důvodů. Pořád si ji vedete v papírové podobě nebo ji ručně zadáváte do tabulek na počítači? Tak to máte načase vyzkoušet chytrý docházkový a HR systém Alveno. Alveno umožňuje rychlou kontrolu směn, online schvalování absencí i podpisy smluv a mnoho dalšího.

4 metody, jak měřit wellbeing

Už máte skoro hotovo. Definici výsledků, podle nichž budete určovat wellbeing u vás ve firmě, máte stanovenou. Metriky, které budete sledovat, už jste si také zvolili. Teď už jen shromáždit relevantní data. Jak na to? Inspiraci můžete načerpat níže.

1. Rozesílání průzkumů

Definujte si, na co se chcete zaměstnanců zeptat. Pak začněte pravidelně rozesílat dotazníky a sledujte, jak se odpovědi vyvíjejí v čase. Široké možnosti další práce s daty nabízí zejména odpovědi, které využívají číselnou škálu (např. stupnici od 1 do 10).

Můžete se zajímat třeba o to:

Jak momentálně hodnotíte svou pracovní zátěž?
Jak moc se cítíte ve stresu?
Co Vás teď v práci nejvíce trápí?
Jak relaxujete? (např. sportem, meditací, procházkami?)

2. Projektové skupiny

Některé firmy kvůli efektivnější péči o wellbeing sestavují také projektové skupiny. Tam pozvou zástupce z vybraných týmů, aby s managementem pravidelně řešili aktuální potíže a situaci.

Tyto projektové skupiny pro wellbeing pak vlastně zprostředkovávají komunikaci mezi zaměstnanci a šéfy a a umožňují personalistům i vedení lépe pochopit, jak se zaměstnanci cítí a co by si přáli. Poskytují Vám tak nedocenitelné informace.

3. Kontrola výkonů

Další způsob, jak měřit wellbeing, je sice nepřímý, ale přesto efektivní: monitorujte produktivitu. Podle KPI, jimiž měříte produktivitu, můžete pozorovat nejen celkový vývoj a trendy, ale také stav individuálních zaměstnanců. Klesá někomu výkon několik měsíců po sobě? Pak je nejvyšší čas na soukromý rozhovor, kde podrobně proberete situaci a přijdete na kloub její příčině.

4. Technologie

Technika a automatizace mohou pomoct s měřením dvojím způsobem. Zaprvé Vám ušetří práci se sběrem a ukládáním dat. Zadruhé zpřehledňují a zpříjemňují také komunikaci a práci zaměstnancům. A to se samo o sobě pozitivně promítá do jejich wellbeingu.

Co všechno ohlídá a vizualizuje chytrý HR systém?

Alveno za Vás sbírá a měří data automaticky a každý den. Docházkový systém Vám ukáže vytíženost i nemoci jednotlivých zaměstnanců i zaměstnanců z vybraného týmu. Můžete tak získat data, jako je počet sick days, nemocenské i přesčasů, které Vám pomohou při přípravě wellbeingových programů.

V HR systému si zase hned na hlavní stránce jednoduše zjistíte délku zaměstnancova působení ve firmě. Všechna data lze exportovat, zobrazit ve vizualizacích, ale také stáhnout, abyste je měli při práci kdykoli po ruce.

5 tipů, jak v praxi pečovat o wellbeing

Informace jsou jedna věc, ale praxe je druhá. Přemýšlíte, jak získaná data přetavit v aktivity a programy, které zaměstnanci doopravdy ocení? Možná můžete vyzkoušet některý z našich ozkoušených tipů:

Uspořádejte virtuální týdny zdraví. Součástí programu se mohou stát například kurzy zaměřené na zvládání stresu, kvalitnější spánek nebo například jógu
Mluvte o tématice duševního zdraví. A můžete-li, aktivně ho podporujte. Co zaměstnancům třeba začít proplácet online terapie nebo koučink, případně zorganizovat školení, kde se dozví, jak zvládat deprese, úzkosti nebo záchvaty paniky?
Zapojte samotné zaměstnance. Dejte jim prostor o tématu wellbeingu komunikovat a sdružovat se s ostatními, které zaujalo. Vhod při tom přijdou třeba tematické motivační obrázky nebo příběhy, které můžete každý týden zveřejnit ve společných prostorách, interních komunikačních kanálech nebo na blogu.
Ptejte se. Snažte se pravidelně rozesílat průzkumy, kde se zaměstnanců budete ptát, jak se jim daří (nezapomeňte zapojit také zaměstnance pracující z domu). Kvalitní wellbeingový program bez jejich odpovědí nesestavíte.

Autor

Tomáš Foltas
Marketingový specialista

Tomáš pracuje v IRESOFTu, který vyvíjí docházkový a HR systém Alveno a informační systém pro sociální služby CYGNUS. IRESOFT je však známý něčím jiným a tím je firemní kultura. V práci trávíme #2000hodin ročně, což je více, než kolik času věnujeme našim koníčkům a volnému času. V IRESOFTu věříme, že tento #čas můžeme trávit smysluplně, udržitelně a s radostí.

Spolupracovník

Dominika Miarková
SEO & Content specialistka

5 ukazatelů, které pomáhají sledovat wellbeing zaměstnanců