Zvažujete, že se pustíte do sestavování zaměstnaneckých person? Zajímají vás výhody kvalitativního, kvantitativního nebo kombinovaného stylu tvorby persony? Nebo si chcete osvěžit, co zaměstnanecké persony typicky obsahují? Na celý proces se zblízka podíváme v dnešním článku. Dozvíte se, jak zaměstnanecké persony vytváříme u nás v Alvenu a ukážeme vám, k čemu všemu nám posloužily.
Základní parametry přípravy zaměstnanecké persony jsou velmi podobné jako při tvorbě person v marketingu a UX designu. Sdílí s nimi hlavní cile: rozdělení heterogenního celku do menších, homogennějších skupin, aby jim firma mohla přizpůsobit služby a komunikaci. Výsledkem je vždy profil fiktivního člověka založený na reálných datech, který shrnuje hlavní charakteristiky určitého segmentu pracovníků.
O ten se následně můžete opřít při plánování personální strategie nebo dalších aktivit. Co konkrétně přináší? To bude zčásti záležet na vašem vlastním rozhodnutí. Jedním z prvních kroků při přípravě zaměstnanecké persony je totiž vymezení hlavních otázek, na než má persona odpovídat.
Co obsahuje persona? Nosné informace i demografické údaje
Víte, co vás zajímá? Informační struktura persony se bude částečně odvíjet od vašich konkrétních potřeb. Řekněme, že si chystáte podklady k náborové kampani. Persony vám pomohou napsat inzerát, který nezapadne. U nás v Alvenu si třeba podle náborových person vytváříme představu o uchazečích o práci a jejich preferencích. Proto zařazujeme tyto specifické informace:
Proměnlivá specifika doplňují základní demografické údaje. Ty zůstávají neměnné, ať už persona slouží jakémukoli účelu. Díky nim si místo persony snáze představíme opravdového člověka ze skupiny, kterou reprezentuje. Vždy zjišťujeme:
Nakonec se ptáme na hlavní zdroje motivace a frustrace. Tuto otázku v nějaké formě také najdete ve většině ostatních typů zaměstnaneckých person. Mírně se mění jen její konkrétní podoba. My u náborové persony chceme vědět:
Jak to všechno zjistit? Kvalitativní, kvantitativní a kombinovaný sběr dat
Jakmile si utvoříte jasnou představu o požadovaných informacích, nastupuje fáze sběru dat. Ta můžete získat hned několika způsoby:
Kvalitativní výzkum: telefonické, písemné nebo osobní rozhovory, dotazníky nebo průzkumy. Může pracovat se stávajícími zaměstnanci nebo vedením firmy. Tento typ výzkumu pokrývá menší vzorek potenciálních respondentů, takže nemusí být statisticky zcela přesný. Poskytuje však detailnější výstupy.
Kvantitativní výzkum: automatický sběr dat pomocí analytických platforem, z CRM systémů apod. Tento typ výzkumu pracuje s většími vzorky populace. Poskytuje množství informací o demografických údajích respondentů, zpravidla však nedokáže zodpovědět podrobnější nebo komplexnější otázky.
Kombinovaný výzkum: časově i finančně nejnáročnější typ výzkumu, který přináší nejucelenější výsledky. Staví na kvantitativním základu, na nějž navazuje kvalitativní nástavba.
Teď už byste měli mít všechny informace, abyste mohli úspěšně udělat vlastní zaměstnanecké persony. Proč s tím nezačít třeba hned?
Nejčastější otázky k zaměstnaneckým personám
Mohu personu sestavit podle kolegy Jana Nováka? Přijde mi, že je vážně typický zástupce skupiny zaměstnanců, již mě zajímají.
Nedělejte to. Persony musí být zcela fiktivní, jinak ztrácí smysl. Nemají reprezentovat žádnou konkrétní osobu. Jsou agregátem skupiny lidí, která má něco společného.
Co je kvalitativní sběr dat?
Tento typ výzkumu pokrývá menší vzorek potenciálních respondentů, takže nemusí být statisticky zcela přesný. Poskytuje však detailnější výstupy. Mezi typické prostředky výzkumu patří telefonické, písemné nebo osobní rozhovory, dotazníky nebo průzkumy.
Co je kvantitativní sběr dat?
Tento typ výzkumu pracuje s většími vzorky populace. Poskytuje množství informací o demografických údajích respondentů, zpravidla však nedokáže zodpovědět podrobnější nebo komplexnější otázky.
