Proč se letos tolik řeší... toxická odolnost?

nahledove-obrazky

Zatni zuby a makej. Pořád s úsměvem. Bez ohledu na okolnosti. Ať už se děje cokoli, potřebuješ podat 100% výkon. Tak vypadá v praxi toxická odolnost. Jde o relativně nový pojem, který si v personalistice teprv začíná získávat pozornost. Psychologové ji popisují jako nešťastnou kombinaci toxické pozitivity a odolnosti. Nepotýkáte se s ní náhodou i u vás ve firmě? A proč toxickou odolnost vůbec považovat za problém?

Jak je to v českém prostředí?

Česká ekonomika se sice pomalu vzpamatovává z dvouletého trápení s inflací, ale v tuzemských podnicích pořád není příliš mnoho důvodů k oslavám. Průmysl, pohon české prosperity, se dál sotva potácí, jak ukazuje třeba průzkum CBA. Reálná kupní síla, ukazatel, který přepočítává, kolik si lidé za své výplaty skutečně koupí zboží, zůstává rekordně nízká. Není pak divu, že se blbá nálada promítá i do firem. Jenže od zaměstnanců se navzdory situaci očekává, že pojedou na 110 %, ať už je u nich doma i kolem nich jakákoli situace. Kdo si stěžuje nebo nepodává výkony, má nejspíš nakročeno k vyhazovu.

Dlouhodobý tlak ze všech stran, který zaměstnanci nemají možnost ani vyjádřit, natož ventilovat, ovšem zanechává následky. Například v podobě potíží s psychickým zdravím. Ty se podle anglického průzkumu společnosti Deloitte už dnes výrazně podepisují zejména na mladších zaměstnancích. Skoro polovina tzv. mileniálů a zaměstnanců z generace Z pociťuje prakticky nepřetržitě stres a úzkost. Je to problém HR? A neměli by takoví zaměstnanci prostě být odolnější? Moderní věda se jich zastává.

Výzvy k odolnosti je lepší dávkovat opatrně. Často je totiž pro zaměstnance už jen samotný koncept odolnosti, jak si ho vykládáme, vlastně škodlivý. Skvěle to vynikne, když ho převedeme do trochu jiných slov. Představme si změstnance, který toho má dlouhodobě hodně. Jednoho dne to nevydrží a postěžuje si šéfovi. Nadřízený nebo HR manažer odpovídá: „tak přece zatni zuby, to vydržíš.“ Povzbuzuje tím svého zaměstnance? Možná ne tak docela.

Co v takové situaci zaměstnanec slyší, je často spíše: „tvůj problém mě nezajímá, nehodlám nic měnit.” nebo třeba i “za své potíže si můžeš sám.“ Pak ale není divu, že se šéfem postupně přestane komunikovat. Uvnitř se sice trápí dál, navenek však už nic nedá najevo. Snaží se držet tempo, ačkoli nezvládá. Naučil se, že mu stížnosti stejně nepomůžou. Postupně se noří hlouběji a hlouběji do bludiště toxické odolnosti. Až nakonec jednou vybouchne. Nebo zkrátka odejde.

Toxická odolnost a fenomén quiet quitting

Méně motivovaní jedinci si často najdou i jiné způsoby, jak si náročnou situaci ulehčit. Postupně se zkrátka v tichosti vykašlou na všechno, čeho si šéf nevšimne nebo to nemají vysloveně v popisu práce. HR se musí popasovat s dalším případem tzv. quiet quittingu. A bude mít co dělat, aby zklamaný zaměstnanec svým přístupem „nenakazil“ zbytek týmu.

Navíc je požadavek na kázeň ve stylu „zatnu zuby a držím krok“ čím dál tím víc v rozporu s realitou pracovního trhu. Pro dnešní zaměstnance je pohoda v práci a work-life balance velmi důležitá. Rostoucí počet zaměstnanců z vyspělých zemí totiž práci staví níž na seznamu priorit, než tomu bývalo dřív. Podle anglického průzkumu King’s College Survey, který zkoumá postoje zaměstnanců z celého světa, by například jen 22 % Britů a 37 % Poláků řeklo, že je pro ně práce vždy na prvním místě.

Firmě, která se snaží protlačit toxickou odolnost, se snadno může stát, že jí ti nejcennější zaměstnanci na takový styl práce prostě nepřistoupí. Koneckonců nejspíš mají i další nabídky. A firma tak může přijít o šikovné, jinak velmi motivované talenty.

Co to znamená pro HR manažery

Vytvořit prostředí, kde kvete jen ta zdravá odolnost, je úlohou firem, nikoli jednotlivých zaměstnanců. Stejně je tomu i s eliminací toxické odolnosti. Je potřeba na rovinu pojmenovat, že stres v práci i mimo ni negativně ovlivňuje soustředění i výkonnost, a že proto není fér požadovat od lidí, aby nepřetržitě podávali extrémní výkony. Zbytečný tlak a důraz na (byť i předstíranou) spokojenost si vybírá svou daň na psychickém zdraví zaměstnanců. Je namístě to otevřeně vyjádřit a pokud možno zaměstnance ujistit, že si občas smí i oddechnout. Nebo dokonce postěžovat. Nezapomeňte také nabídnout praktickou podporu členům týmu, kteří zrovna prochází náročnějším obdobím.

Abyste nezapomněli, jak jste téma toxické odolnosti s konkrétními zaměstnanci probírali, můžete si k nim přidat poznámku v systému Alveno. Alveno je chytrý HR systém s přehledným a snadno ovladatelným prostředím. Ušetřete to nejcennější, co mate… Váš čas a soustřeďte se na to, na čem doopravdy záleží.

Nejčastější dotazy

Co je to toxická odolnost?

Toxická odolnost je nešťastný hybrid normální, zdravé psychické odolnosti a toxické pozitivity. Znemožňuje zaměstnancům účinně, upřímně vyjadřovat, co je trápí. Namísto toho je vede k falešným úsměvům a neupřímným ujištěním, že je všechno v pořádku a oni všechno zvládnou.

Proč je toxická odolnost problém, nikoliv výhoda?

Toxická odolnost vede k tomu, že se problémy zaměstnanců jenom schovají a zamlčí, namísto aby se řešily. Postupně se pak prohlubují a zhoršují. Aby mohla firma zaměstnancům poskytnout účinnou podporu, musí o svých potížích otevřeně komunikovat.

Zaujal Vás systém Alveno?