Chystáte si podklady na pohovor? Přemýšlíte, jak nejlépe „vyzpovídat“ uchazeče o práci? Co vám pomůže nejjistěji odhadnout, jak si později povede při práci? Seznamte se se třemi typy efektivních otázek, které by neměly chybět v žádném interview ani dotazníku.
Věděli jste, že po nepříjemném pohovoru kývne na pracovní nabídku jen 39 % uchazečů? Náborové aktivity nejsou žádná legrace. Jen samotné oslovování potenciálních zájemců zabere hodiny času. A za každou úspěšně podepsanou smlouvou stojí další usilovná dřina a pečlivé přípravy firemního personalisty. Jen zmiňované osobní pohovory podle pracovního portálu Indeed zaberou v průměru 45 – 90 minut na jediného uchazeče. O to důležitější jsou kvalitní otázky, které vám umožní tento čas využít na maximum.
Vytěžte z každého pohovoru co nejvíc
Každá firma je jiná, a tak jen málokterý dotazník zvládne dokonale „sednout“ aktuálním potřebám.
Pokud však zvládnete trojici základních technik, které se při pohovorech nejvíc vyplatí používat, můžete si kdykoli připravit dokonalé otázky přímo na míru situaci. O kterých metodách je řeč? A k čemu se která hodí nejlépe?
Behaviorální otázky
Zaměřují se na minulost. Jdou do detailu. Dozvíte se s nimi o konkrétních příkladech chování v pracovním prostředí. A většina technologických gigantů ze Silicon Valley bez nich nedá ani ránu. Co je to? Psychologická technika, který by neměla chybět v arzenálu žádného personalisty: behaviorální otázky.
Zkuste si vzpomenout, kdy jste naposled… jak jste tehdy postupoval/a?
Popište mi na příkladu z posledního zaměstnání, jak jste řešil/a…
Tento typ otázek využijete zejména, když vás zajímá, jak uchazeč o práci řeší konkrétní typ problémů nebo situací. Nebo jak celkově přemýšlí a jak umí komunikovat s ostatními. Že je ještě neznáte? Podívejte se, proč se vyplatí i vám.
Behaviorální otázky skvěle odhalí potenciál projektových manažerů, prodejců, ale také třeba personálu na helpdesk. Při náborech na vysoce specializované pozice nebo na výrazně juniorní pozice jsou naopak vhodnější jen doplňkově. Úroveň technických znalostí totiž lépe prověří otázky přímo k tomu určené. No a úplným nováčkům zase mohou chybět zkušenosti, o kterých by mohli vyprávět.
Situační otázky
Nabíráte na startovní pozice? Na vedoucí místa? Nebo kamkoli, kde záleží na způsobu uvažování a pohotových reakcích? Pak rozhodně zařaďte do pohovoru situační otázky. Tato dotazovací metoda je obzvlášť účinná při kontrole komunikačních schopností, ale také třeba chování pod tlakem. Náborové řízení si bez ní nedokáže představit až 58 % personalistů.
Představte si, že nastane takováto situace… co byste dělal/a?
V práci se vám stane, že…, jak zareagujete?
Situační otázky potenciálního zaměstnance staví před hypotetické scénáře, na něž má najít řešení. Někdo je kvůli tomu považuje za odnož behaviorálních otázek. Pravdou je, že s nimi mají společný důraz na popis chování a situací. Jde však o dvě různé metody, které se v pohovorech vyplatí kombinovat. Zejména, pokud chcete důkladně otestovat, jak potenciální zaměstnanec přemýšlí.
Situační otázky se na rozdíl od těch behaviorálních neptají na reálné zkušenosti, ale na řešení smyšlených situací. Jednou z největších výhod této dotazovací metody je tak možnost srovnávat vícero uchazečů. Postavte je před totožný problém a podívejte se, jak si s ním poradí.
Otázky ověřující culture fit
Už jste do pohovorů zařadili otázky, které ověří, jestli uchazeč o práci zapadne do kolektivu? Pokud ne, možná přicházíte o významnou konkurenční výhodu. Zaměstnanci, kterým firemní kultura i jejich práce sedne, jsou až o 36 % produktivnější.
Na co, a hlavně jak, se tedy ptát, pokud zrovna nenabíráte na pozici úplného solitéra? Hodně toho napoví představy o procesech, jako je zpětná vazba, nebo hodnoty a priority.
Jak byste chtěl/a dostávat zpětnou vazbu? Vyhovují vám individuální hovory s nadřízeným?
Které z našich firemních hodnot vás nejvíce oslovily?
Ignorovat culture fit si můžete dovolit hlavně u sezónních pracovních pozic. Nebo pokud obsazujete místo, kde zaměstnanci nepřijdou do kontaktu ani s kolegy, ani s klienty, a nemají toho mnoho co pokazit. Všude jinde se vám dobrý culture fit vyplatí. Pracovník na recepci, který věří ve firemní hodnoty, bude lépe reprezentovat firmu před zákazníky – a v konečném důsledku možná zvýší zisky. Technik, který si rozumí s kolegy, zase rychleji vyřeší jejich problémy.
A co dál?
Dotazovací metody z článku vynikají v různých věcech. Nebojte se je různě míchat, případně doplňovat dalšími technikami. Podrobný návod pro personalisty, kteří chtějí včas podchytit culture fit, najdete třeba tady.
Ti nejefektivnější personalisté vědí, jak a na co se ptát. Umí šetřit práci. A tu šetří také Alveno. Moderní docházkový a HR systém, který vás potěší jednoduchou obsluhou a příjemným uživatelským prostředím.
Nejčastější otázky k efektivním dotazovacím technikám
Je vždycky nutné zařadit všechny typy otázek?
Určitě ne. Nejlepší je dotazovací metody míchat na míru obsazované pozici.
Je některý typ otázek efektivnější než ty ostatní?
Všechny popsané dotazovací metody mají nějakou oblast, ve které vynikají. Behaviorální otázky dobře testují, jak si uchazeč o práci v budoucnu povede. Situační otázky odhalují pohotovost a způsob přemýšlení. Otázky na culture fit zase ověří, jestli potenciální zaměstnanec zapadne do týmu.
Kde všude tyto dotazovací techniky využiju?
Využijete je zejména při osobních pohovorech, ale také v písemných dotaznících.
Na co si při hodnocení odpovědí mám dát pozor?
Dávejte si pozor zejména na zbytečné vyřazování uchazečů kvůli vlastnostem, které ke své práci nepotřebují. Pokud třeba otestujete potenciální prodejce dotazníkem se situačními otázkami, pamatujte, že si možná můžete dovolit být shovívavější vůči slabšímu písemnému projevu. Důležitějším kritériem je třeba proklientská formulace jejich odpovědi.
